Ekologické v našem způsobu života je to, co nenarušuje přirozené procesy v biosféře a je s nimi v souladu. Vůči přírodě šetrný životní styl křesťana či nekřesťana není ani návratem „na stromy“ či do jeskyní, ani návratem k nějakým novopohanským pověrám či rituálům. To, co je správné a co je špatné, nám říká sama příroda tím, jak v dané oblasti či lokalitě funguje, jaké vytváří podmínky k životu. Naším prvním úkolem je tedy něco vědět o své zemi, brát vážně výsledky ekologické vědy. Například tam, kde příroda vytvořila poušť, nemůžeme pěstovat trávníky ani zeleninu, protože to je krajně neekologické. Když je něco neekologické, znamená to, že to vyžaduje příliš mnoho energie a zanechává příliš mnoho odpadů. Výroba energie totiž zatěžuje biosféru skleníkovými plyny, ničí krajinu, snižuje biodiverzitu atd. S mnohými našimi odpady si zas příroda nedokáže poradit, neumí je rozložit, a tak se hromadí spolu s různými jedovatými látkami, které obsahují. Ekologické je to, co řečeno slovy našich předků, není proti přírodě. My všichni jsme dnes součástí mašinérie konzumní společnosti, která jako celek proti přírodě je. Proto je velmi těžké žít ekologicky. Neznamená to však, že to není možné. Základem je vědomí, že každým svým činem ovlivňuji celek: pozitivně nebo negativně. Z tohoto vědomí se má zrodit rozhodnutí pro dobrovolnou skromnost a šetrný životní styl. Nemusíme chodit pro příklad daleko. Když je zima, oblečme si další svetry a nepřidávejme hned na topení. Když je horko, zvykněme si na to a nekupujme rychle klimatizaci.

Katolický týdeník 34/2015